Víno: Seznamte se s druhy vín a naučte se je pít správně

Dějiny českého vína

Konzumace vína má u nás svou dlouhověkou tradici a zdá se, že počátky pěstování vinné révy na našem území sahají až do dob Keltů. Nicméně semínko vinařské tradice na Moravě zaseli pravděpodobně Římané, konkrétně pak X. římská legie císaře Marca Aurelia. Ta měla přibližně ve 2. století našeho letopočtu základnu poblíž obce Mušov na jižní Moravě.

Pěstování a zpracování vinné révy se v průběhu staletí vyvíjelo, až nastal zlatý věk vína. Toto období se datuje od 14. do 16. století, kdy bylo vinařství v rozpuku a vinice se nacházely v okolí velkých měst i klášterů. A podobně jako v dalších velkých záležitostech naší země i v rozvoji vinařství měl prsty český král Karel IV. Od těch dob u nás konzumace vína jen a jen kvete, a i když v průběhu 19. a 20. století zasáhla vinice pohroma v podobě mšičky, pěstitelé i réva se z toho dokázali rychle oklepat a dnes patří moravská a česká vína mezi celosvětovou špičku.

Jaké jsou druhy vína?

Nyní přichází na řadu pravděpodobně ta nejpalčivější otázka. Jaké vlastně existují druhy vín? Lidé ne příliš zasvěcení do vinařského odvětví rozeznávají bílá, červená a růžová vína, případně suchá a sladká. Toto je však spíše laický přístup, který toho o vínu příliš neprozradí. Jak vína dělí odborníci?

Základní dělení vín v České republice

Vína se kategorizují dle několika faktorů, nicméně existuje jedno úplně nejzákladnější rozdělení. Jaké kategorie zahrnuje?

• Tichá vína – v této kategorii naleznete stolní, zemská a jakostní vína a pak také jakostní vína s přívlastkem. Pod tichá vína spadají také veškerá suchá, polosuchá, polosladká a sladká vína. Ta se odlišují obsahem zbytkového cukru.
• Šumivá vína – ta vznikají prvotním nebo druhotným kvašením hroznového moštu nebo vína. Šumivá vína se dále dělí na jakostní šumivá vína (sekty), jakostní šumivá vína stanovené oblasti, pěstitelské sekty, aromatická jakostní šumivá vína a aromatická jakostní šumivá vína dané oblasti. I šumivá vína lze rozdělit dle obsahu cukru, označují se pak například jako brut, extra dry, demi sec.
• Likérová vína – jedná se o takové druhy vín, které obsahují 15 až 22 % obj. alkoholu a jejichž celkový obsah alkoholu je nejméně 17,5 %. Likérová vína se získávají z částečně zkvašeného hroznového moštu nebo také z vína s přídavkem destilátu z vína či z produktů vinné révy a zahuštěného hroznového moštu.
• Vína originální certifikace (VOC) – tento druh je zcela novou kategorií vín, která nepodléhá státnímu zatřiďování, ale na druhou stranu musejí odpovídat minimálně požadavkům na jakostní víno.

Mám chuť na víno

Rozdělení vín dle barvy

Barva je pravděpodobně to první, čeho si u vína všimnete. Víno může mít bílou, červenou, růžovou, nebo dokonce i oranžovou barvu. Jak taková vína vznikají?

• Bílá vína – ta vznikají především z bílých hroznů, nicméně nenechte se zmást. Samostatnou kapitolu tvoří tzv. klarety, což jsou bílá vína vyrobená z modrých hroznů. U klaretů nesmí dojít k odležení, a proto se hrozny po sklizni okamžitě lisují, díky čemuž je výsledné víno bílé, případně s lehkým odstínem.
• Červená vína – ta se vyrábějí z modrých hroznů.
• Růžová vína – základem pro výrobu růžových vín je modrá réva, kdy se nechá rmut, což je hmota tvořená rozemletými bobulemi, krátce odležet a následně se lisuje.
• Oranžová vína – jedná se o vína připravovaná speciální technologií, při níž probíhá dlouhodobá macerace na slupkách bez přídavku oxidu siřičitého. Výsledkem jsou vína s tmavožlutou či měděnou barvou.

Suchá, polosuchá, polosladká a sladká vína aneb Rozdělení vín dle zbytkového cukru

Zbytkový cukr, to je to, co mnoho konzumentů vína zajímá nejvíce. Na trhu pak najdete tzv. suchá, polosuchá, polosladká a sladká vína. Jak se v nich vyznat?

• Suchá vína – jedná se o vína, která prokvasila na nízký obsah zbytkového cukru. Jeho hladina pak musí dosahovat maximálně 4 gramů zbytkového cukru na litr vína nebo maximálně 9 gramů cukru v litru vína, pokud je rozdíl mezi zbytkovým cukrem a celkovým obsahem kyselin (přepočtený na kyselinu vinnou) 2 gramy nebo méně.
• Polosuchá vína – mezi polosuchá vína patří ta vína, která mají maximálně 12 gramů zbytkového cukru na litr, pokud rozdíl mezi zbytkovým cukrem a celkovým obsahem kyselin (přepočtený na kyselinu vinnou) nepřesáhne 10 gramů.
• Polosladká – u těchto vín je obsah zbytkového cukru vyšší než maximální hodnota stanovená pro polosuchá vína, nesmí však překročit hodnotu 45 gramů na litr vína.
• Sladká – obsah zbytkového cukru sladkých vín se pohybuje nad hranicí 45 gramů na litr vína.

Nabídka vín na trhu je opravdu široká, mezi nejznámější vinné odrůdy přitom patří například Chardonnay, Cabernet Sauvignon, Ryzlink rýnský nebo Frankovka.

Chci si nakoupit dobroty k vínu

Chardonnay

Tuto odrůdu vína si oblíbil prakticky celý svět. Pochází z Francie, nicméně jejími bobulemi jsou obsypané i moravské vinice. Výsledná vína jsou světle žlutá, zelenožlutá a někdy až nazlátlá. Po přivonění ucítíte zelené jablko, hrušku nebo i citrusové plody. Jemná a lekce koketní chuť se perfektně hodí nejen na večer strávený s přáteli, ale také například k bílému masu či ke smetanovým omáčkám.

Cabernet Sauvignon

Tato odrůda bílých hroznů pochází pravděpodobně z francouzského Bordeaux nebo z oblastí na Loiře. U nás se pěstuje zejména na Znojemsku a Mikulovsku. Barva vína je zelenožlutá a u mladých vín můžete zachytit svěží vůni kopřiv či trávy. Pro dobře vyzrálá vína je typická černorybízová, angreštová či broskvová vůně. Chuť je příjemně plná a někdy i lehce kořenitá.

Ryzlink rýnský

Ryzlink rýnský je starobylou a oceňovanou odrůdou. Používá se především pro výrobu vysoce kvalitních vín a u nás se pěstuje na Litoměřicku, Mělnicku, Znojemsku a v okolí města Bzenec. U mladých ryzlinků převažuje světlá zelenkavě žlutá barva a po přičichnutí ucítíte broskve, meruňky či citrusové plody. Vína ze starších odrůd jsou spíše zlatožlutá a voní po květinách.

Frankovka

Frankovka patří mezi staré odrůdy vín a pochází nejspíše z Rakouska. U nás se pěstuje hlavně na Moravě. Barva frankovky je až rubínově červená a po přivonění můžete zachytit ovocné akordy švestek, třešní či lesního ovoce. Chuť je plná a bohatá a vyznačuje se vyšší tříslovinou.

Jak vybrat víno k jídlu?

Párování pokrmů s vínem je velmi obtížnou disciplínou. Obecně však platí, že k lehčím a svěžím jídlům se hodí lehká suchá a polosuchá vína. Ta servírujte rovněž k hlavním chodům, pochopitelně s ohledem na to, co jste svým hostům připravili. K chuťově náročnějším a výživnějším pokrmům, jako jsou například paštiky či klobásy, můžete servírovat mladší červená vína. Ta se hodí i k vepřovému masu. K zákuskům a sýrům pak podávejte spíše sladší vína, která chuť pokrmů náležitě podtrhnou.

Jak se vám líbil dnešní článek? Už se ve víně orientujete trochu lépe? A které je vaše nejoblíbenější? V každém případě se nebojte experimentovat, jedině tak si vytříbíte chuť.