Temná gulášová historie
To, že buřtguláš vychází z receptu na klasický guláš, vás zřejmě příliš nepřekvapí. Historie guláše je ovšem opředena kontroverzí, která na chuti k jídlu zrovna nepřidává. Tradiční guláš si totiž v kotlících na otevřeném ohni připravovaly již kočovné kmeny, které v 9. století přicházely od Uralu do Maďarska, a protože byla cesta opravdu dlouhá a náročná, v kotlíku se kromě kostek masa divoké zvěře sem tam objevily i kousky těla nepřátel. Postupem času se ale guláš začal připravovat z hovězího masa a vznikl tak maďarský pokrm, který se pro svoji kořeněnost a skvělou chuť brzy rozšířil do mnoha dalších evropských zemí. A právě z tohoto receptu vzniklo klasické jídlo každého správného trampa – buřtguláš.
Buřtguláš by někdo mohl nazvat z nouze ctností, jiní ho ale považují za typický tuzemský pokrm. Jeho výhodou není pouze jednoduchá příprava a výborná chuť, ale také fakt, že se touto cestou kvalitně zpracují zbytky buřtíků, které se v lednici mohou objevit během letních táboráků. Při přípravě tohoto receptu z jednoho hrnce ani neušpiníte mnoho nádobí a uvařit ho klidně můžete i v kotlíku na otevřeném ohni, což z buřtguláše dělá ideální pokrm do prostředí s omezeným kuchyňským vybavením. Je to prostě tutovka, která nikdy nezklame.
