Štajna jsem zvykala na auto už od malinka. Kdo neví, Štajn je můj pes. Divoký, veselý, teď už tříletý, Bostonský teriér s duší štěněte.
Zpočátku jsem ho v autě nechala jen se mnou sedět, aniž bychom opustili vozovku. Postupně jsme se pak pouštěli na krátké vyjížďky.
Na cestování se psem se vám bude hodit ochranný autopotah sedadel či kufru (já ho hned na začátku neměla a věřte mi, pokud nechcete mít na sedačkách motivy psích tlapek, vyplatí se) nebo lůžko pro psa, které natáhnete mezi sedačky. K tomu nezapomeňte na bezpečnostní postroj do auta pro přepravu psů nebo přenosku, to je dané předpisy.
Naše auto-začátky nešly až tak hladce. Štajn je malý závislák a vysvětlit jeho černým vykuleným očím, vysílající signály největší křivdy, že nemůže za mnou dopředu, nebylo snadné. Šli jsme na to pomalu. Popojížděli jsme po okolí, nastoupili, vystoupili a takhle několikrát. Celkem pomohlo mu dát dozadu dečku, která mu voněla z domu a hračku. Po několikátém divadélku pochopil, že je to jen na omezenou dobu. A bylo! Naše cesty mohly začít!
Bostonci jsou temperamentní, veselí pejsci a proto hračku vozíme doteď. Ideálně nějakou kousací, která ho unaví a pak prospí i několika hodinovou cestu.
Připravili jsme pro vás (nejen pro tyto účely), zatěžkávací test hraček. Jestli Štajn něco opravdu umí, tak je to nějakou hračku v rekordním čase zdevastovat. Pro vaši představu jsem to během tohoto testu stopovala. Plyšové zvířátko nevydrželo ani 20 vteřin. Pro nás tedy plyšové a textilní hračky nepřipadají v úvahu. Pokud máte doma podobného ničitele, tady jsou moje odolné tipy, které jsem pro Štajna objednala v Super zoo na Dáme jídlo.
