Nepovedený vdolek
Morava je studnicí řady krásných tradic, které by nikdy neměly být zapomenuty. Jednou z nich je bezesporu pečení velkého koláče zvaného frgál, který lze spolu s domácí slivovicí považovat za největší perly Valašska. Na vytvoření tohoto koláče ale dříve žádná hospodyně příliš hrdá nebyla. Původně se pojmem frgál totiž označoval zmetek, tedy nepovedený koláč či vdolek. Toto jméno se ale velmi rychle rozneslo do všech koutů Moravy i Čech a dnes už frgál pod tímto označením koupíte na většině jarmarků, trhů a slavností.
Hliněné pece a smrkové chvojí
Velké kynuté koláče zvané frgály se velmi rychle staly neodmyslitelnou součástí všech vesnických slavností, od křtin přes svatby až po hody a vinobraní. Ve všech kuchyních se linula sladká vůně těsta, a aby koláče chutnaly co nejlépe, hospodyně před pečením vymetaly hliněné pece smrkovým chvojím. Receptura se lišila vesnice od vesnice a tajné rodinné recepty se dědily po generace. Kvůli nedostatku mouky ale bylo vždy základem velmi tenké kynuté těsto, podle dobových receptů nemělo být veprostřed koláče tlustší než na stéblo trávy.
Rozmanitost náplní aneb co zrovna zraje
Jistě vás nepřekvapí, že základem tradičního frgálu vždy byly domácí suroviny, tedy ingredience, které si hospodyně sama vypěstovala, nasbírala či připravila nebo jež měla alespoň po ruce ve spíži. Největší inspirací se stalo sezónní ovoce a náplně se tak obměňovaly podle toho, co zrovna dozrávalo. Nejprve byl velmi oblíbený frgál hruškový, postupně se ale k ovoci přidaly i tvarohové, makové či povidlové náplně. Výjimkou nebyly ani slané frgály z kysaného zelí, mrkve nebo kedlubny nad kterými ale časem jednoznačně zvítězila sladká varianta.
Rozmanitost nepanovala jen v náplních, ale i v koření, které se do nich přidávalo. Kromě běžnější skořice, badyánu a perníkového koření se v některých vesnicích používal například mletý pepř nebo šafrán. Zkrátka co domácnost, to jiná chuť.
