První teplé a krásně prosluněné dny jsou již za námi! Co to znamená? Přichází jedno z nejkrásnější období v roce. Období, kdy se probouzí příroda a všechno začíná krásně kvést i vonět. Přestáváme nosit zimní bundu, schovávat se v čepicích a nebo odhazovat sníh z aut. Je tu totiž J-A-R-O!
Dle kalendáře nám jaro oficiálně začalo již 20.3. Ne, nejedná se o překlep. Víme, že jste se mnozí z vás učili ve škole datum jarní rovnodennosti 21.3, ale termín se kvůli přestupnému roku a časovým odchylkám jednou za čas posouvá dopředu. Třeba už v roce 2047 se nám příchod jara posune o další den. A kdo ví, třeba se nám poštěstí, a bude se sníh už v tu dobu odhazovat sám. Ale zpátky k jaru 👇🏼
Po jarní rovnodennosti následuje 1. duben, kterým nám letos začíná adventní čas. Doufáme, že máte již nachystané adventní věnce. Aprííííííííl. Samozřejmě nám začíná období Velikonoc. Velikonoce patří mezi pohyblivé svátky, tudíž nemají pevně stanovené datum. Mezi jednotlivými roky se může termín Velikonoc lišit klidně i o jeden celý měsíc. Podle křesťanského kalendáře vychází Velikonoční pondělí vždy na pondělí po prvním jarním úplňku.
Jak už to se svátky bývá, poutá se k nim mnoho tradic a Velikonoce rozhodně nejsou výjimkou. Samotná historie Velikonoc sahá až do dávné minulosti. Jedná se o nejvýznamnější křesťanské svátky, kterými se kromě příchodu jara oslavuje i znovuzrození Ježíše Krista. Pojďme si připomenout významné dny spolu s některými tradicemi, které se k nim váží a třeba vás nějaké i překvapí 👇🏼
Škaredá středa
Škaredá středa je křesťanským odkazem na Jidášovu zradu v podobě 30 stříbrných za prodání Ježíše Krista. Ale pozor, na pořadu tohoto významného dne rozhodně není smutek, ani mračení se. Neboť, kdo se na Škaredou středu mračí, bude mít špatnou náladu po celý další rok. Nezapomeňte si tedy v tento den dělat velké i malé radosti, které vám udrží dobrou náladu a úsměv po celý den.
Dle tradice vymetaly hospodyňky na Škaredou středu saze z komína, aby ze stavení vyhnaly zlo a špatné energie. Z tohoto důvodu, se někdy středa nazývá také jako Sazemetná.
Pokud nemáte k dispozici komín, můžete si alespoň upéct jidáše. Jedná se o sladké pečivo, jehož tvar se liší region od regionu. Nejčastěji se objevují v podobě copánků, smyčky či jinak zamotaného tvaru. Důležité ovšem je, abyste se v receptu drželi kynutého těsta, které představuje nový život. Tajemství těch nejlepších jidášů prý spočívá v polohrubé mouce, ale každý má jistě ten svůj vyzkoušený recept, který se dědí po generace. Abyste si zajistili zdraví po celý následující rok, jezte upečené Jidáše až druhý den k snídani, nejlépe ještě před rozedněním, polité medem – My říkáme mňam!
Zelený čtvrtek
Jidáše napečený, komíny vymetený – Zeleným čtvrtkem začínají samotné Velikonoce. Je to den, kdy utichnou zvony a až do soboty je nahradí řehtačky a dřevěné klepače, mlýnky, trakářky, jednoduše cokoliv, co vydává rámus a je slyšet. Když zvoní poslední čtvrteční zvony, mělo by se cinkat penězi, budou se nás pak prý držet celý rok.
Dle historie se v tento den uskutečnila Ježíšova poslední večeře, při níž myje apoštolům nohy a zároveň je zrazen od Jidáše. Lidové tradice také praví, že se v tento den má jíst něco zeleného. Od jarních polévek s bylinkami, přes luštěniny až po jarní čerstvou zeleninu. Dříve se i hodně peklo, a to například škvarkové placky či preclíky. Pečivo jste mohli přikusovat právě k jarním polévkám.
Nejčastějším pokrmem byl však kočičí tanec. Nebojte, pokud nemáte po ruce kočku, zkuste čočku. Jedná se totiž o zapečenou směs z čočky a krup, ochucenou česnekem s dozlatova osmaženou cibulkou a majoránkou. Dalším typickým jídlem byla tzv. pučálka, skládající se z jednoduchých ingrediencí. Vyklíčený hrach se zprudka opekl na másle a dochutil dle libosti – na slano s různými bylinkami, či na sladko s medem a rozinkami. Prostě a jednoduše.. vařte a vařte! svátky jsou hlavně o dobrém jídle. A pokud nejste zrovna zruční zahradníci – jedna stará pranostika praví: “Co je na Zelený čtvrtek vyseto, to se vydaří”. Proto doporučujeme sázet, sázet, sázet! Ale hazardní hry samozřejmě nepodporujeme!
Velký pátek
Pro katolíky by měl být Velký pátek vrcholem čtyřicetidenního půstu. Lidé by se měli vzdát především požívání masa, a to na znamení smutku a truchlení za umučení Ježíše, které je datováno právě na Velký pátek. Půst by se měl držet až do sobotní snídaně. Pokud byste ale půst nevydrželi, tak nevadí, dle dřívějších tradic si k jídlu můžete připravit třeba rybu. V případě, že ryba není zrovna vaším favoritem, či se vám žádná ulovit zrovna nepodařila, tak to můžete nahradit upečeným bramborovým těstem ve tvaru ryby.
Mimo pravidelné stravy byste v tento den měli vynechat i zahradničení, neboť by se vůbec nemělo hýbat se zemí, tzn. žádné rýče a lopaty! Takže pokud jste včera zasely špatně, opravit to bohužel můžete až v sobotu.
Užít se dá v tento den, ale i trochu zábavy. Velký pátek je totiž spojován s magickými silami. Pokud jste fanoušky hledání pokladů, tak máte šanci! Lidové pověry totiž říkají, že se otevírají hory, které zrovna na Velký pátek vydávají své poklady. Každý ale hledejte poklady pouze ve svém okrese! Né, že budete brát poklady z jiného. A co víc, voda z horských pramenů se prý mění na víno. Na jakou odrůdu ovšem není specifikováno. Takže se nechte překvapit.
Bílá sobota
Bílá barva symbolizuje čistotu, naději a také nový život. V kostelech se ozývá zvuk varhan a znovu se také rozeznívají kostelní zvony. Název získala Bílá sobota nejspíše dle barvy rouch dospělých, kteří se právě v tento den nechávali pokřtít.
Tradičně se na Bílou sobotu uklízela stavení, zahrady, bílily se stěny. Možná je tedy název odvozený i právě od nově natřených zdí. Lidé si dopřávali koupele, čistého ošacení a mnohdy také svůj šatník obohacovali o nový kousek, aby je dle tradice, nepošpinil beránek. Po úklidu se také celá domácnost velikonočně vyzdobila. Stoly zdobily misky s osením, jakožto symbolem začátku zemědělských prací a nebo čerstvě natrhané květiny. Zároveň se začínalo s přípravou velikonočních pokrmů.
Pekli se například mazance, které dříve nebyly sladké, jelikož se do nich nedával cukr. Připravoval se ze strouhaného sýra a většího množství vajec, aby byl žlutý, hoooodně žlutý! Symbolizuje totiž slunce ☀️
Dále se pekli beránci. Na žádném velikonočním stole nesmí upečený beránek chybět! Pokud vám však nějaký beránek přijde smutný, tak se nedivte.. je z formy 🙂 Právě formy na beránky se v rodině předávají z generace na generaci a jsou to takové rodinné poklady.
Pečení beránků i mazanců se dodržuje dodnes – někdo si však pečení nechává až na neděli.
Chlapci pletli pomlázky, kterým se dle krajů může říkat také třeba mrskačka, karabáč, šlahačka, dynovačka, dútky a nebo i tatar. Pokud tedy někomu ve Zlínském či Olomouckém kraji řekneme, že je tatar, není to žádná nadávka, ale zřejmě vypadá jako svazek proutí. Ženy a dívky barvily vajíčka. Nejčastěji se vajíčka barvila přírodními barvivy, jako jsou cibulové slupky, červené zelí, červená řepa a nebo borůvky. Dále se zdobila třeba voskem či slámou.
Boží hod velikonoční
Název „Velikonoce“ je odvozen od „velké noci“ ze soboty na neděli, kdy se znovuzrodil právě Ježíš. Je to největší slavnost křesťanského církevního roku. Neděle je proto dnem pravého velikonočního hodování, kdy se sejde celá rodina u společného stolu. Ve většině rodin se podává pečené jehněčí, telecí, kůzlečí a nebo kachna. Právě mladé maso se totiž považuje za jeden ze symbolů jarních svátků.
Lidé si při ranní mši v kostele nechávali posvětit přinesené jídlo. Tento zvyk se někde dodržuje i dnes. Posvěcené jídlo pak lidé sami snědli, či ho rozdali ve svém hospodářství. Pověry praví, že pak bude úspěšný rok, bohatá úroda a zdravá zvířata.
Velikonoční pondělí
Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a mrskají s nimi děvčata. Za zvuku velikonočních koled si pak vysloužili nabarvené vajíčko neboli kraslici. Velikonoční mrskání pomlázkou má děvčatům předat jarní svěžest, mládí a zdraví. Dle průzkumu si to však neužívá ani ⅓ zúčastněných žen.
Do pomlázky dívky chlapcům dříve vplétaly barevné stuhy dle toho, jak se jim daný chlapec líbil a to samé platilo i pro barvu vajíčka, které koledníkovi darovaly. Červená znamenala lásku, zelená sympatie, žlutá odmítnutí a modrá naději. Pokud jste tedy zaznamenali na některém z domu hozené žluté vajíčko – nyní víte proč.
Mrskání je název zažitý hlavně na Moravě, kde má zvyk i velmi silnou tradici. Na valašsku je to pak Šmigrust. Tradice rozdávání vajíček a mrskání pomlázkou je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdete. Jak by zřejmě řekla většina žen: Třikrát jupí!
V kuchyni se v tento den připravují hlavně pokrmy z vajíček. Vejce je totiž symbolem nového života a znovuzrození. Jídla z plněných a smažených vajíček doplňovaly omáčky a saláty k masu, které se připravovalo po celý den. Oblíbené byly i různé vaječné pomazánky. Co také se všemi těmi vykoledovanými vajíčky?
Pokud jste se rozhodli, že upečete jidáše nakonec přeci jen z polohrubé mouky a nebo vám schází červené vajíčko pro oblíbeného koledníka – Mrkněte na náš Dáme market a pokud jste na nějaké ingredience náhodou zapomněli, rádi vám je dovezeme.
Samozřejmě myslíme i na to, abychom co nejvíce ušetřili čas, který můžete strávit s vaši rodinou třeba u barvení vajíček. Takže pokud se vám zrovna nechce vařit…. ať už máte chuť na vepřovou pečínku, kuřecí roládu nebo třeba králíka, na Dáme jídlo si určitě vyberete.
Pokud jste pilní a máte navařeno, uklizeno a ke spokojenosti vám chybí jen takové to “zobání” na stole, doporučujeme ty nejkvalitnější sýry a uzeniny z Tyrolských specialit. Protože kdo by neměl rád tu pohodičku u stolu, kdy si můžeme v klidu povídat s nejbližšími a u toho zobat a zobat.
A i když je beránek z formy, sladká tečka musí být! Ať už pro zahnání vašich chutí a nebo pro potěšení chutí někoho blízkého – zkuste náš Pralinkový CLUB. Ale varujeme vás, je možné, že se vám budou dělat pěkné boule za ušima!
Ať už dodržujete jakékoliv tradice a zvyky, doufáme, že si užijete tyto svátky v pohodě, klidu a s pořádným gastronomickým zážitkem! Tak dobrou chuť a přejeme vám ty nejkrásnější Velikonoce. Vaše Dáme jídlo ❤️