Zdraví ve skle: Fermentace a vše, co o ní potřebujete vědět

Pickles, kimči nebo rychlokvašky. Pod všemi těmito názvy se skrývá kvašená zelenina plná vitamínů a zdraví prospěšných látek. Její příprava přitom není žádná věda, takže si tuhle nakvašenou vitamínovou bombu snadno uděláte i doma. Objevte s námi sílu kvašené zeleniny a připravte si tyhle fermentované dobroty.

13. 01. 2021

Izabela
Nováková

Izabelu baví všechno, co se točí kolem jídla. A když o něm zrovna nepíše, tak vaří, peče, fermentuje nebo ochutnává novinky na menu i na čepu restaurací, bister nebo pouličních stánků. Jídlo je zkrátka její radost i vášeň. A vaření zase způsob, jak lidem kolem ní dát najevo, že jí na nich záleží.

O autorovi

První zmínky o fermentaci pocházejí už z mezopotámských dob (2 400 př. n. l.). Dalo by se tak vlastně říct, že kvašení patří mezi tradiční způsoby konzervace potravin už od nepaměti. Postupem času – s příchodem velkovýroby potravin – však fermentace jakožto běžný způsob uchovávání potravin ustoupila do pozadí. A v poslední době zažívá renesanci. Zamilovali si ji šéfkuchaři z michelinských restaurací i nadšenci do zdravé výživy. 

Každý národ fermentuje jinak

Švédi mají surströmming – sledě, které nasolí, uloží do kádí a pak nechají minimálně 8 týdnů kvasit. Obyvatelé tropů pak kvasí tapioku, a to tím způsobem, že ji zahrabou do země, aby zesládla. Korejci jsou zase proslulí tím, že si národní fermentovaný poklad kimči dopřávají každý den. A každý rok se také objevují na předních příčkách žebříčků nejzdravějších národů na světě. Fermentovaná zelenina je totiž doslova vitamínovou bomba, která ke všemu báječně chutná. A abychom nezapomněli, my Češi odjakživa kvasíme zelí nebo okurky. 

Tip: Přepadla vás chuť na kimči? Objednejte si ho na Dáme jídlo z některé z asijských restaurací.

Co je fermentace a jak probíhá? 

Fermentace neboli kvašení je proces, během kterého armáda mikroorganismů štěpí složité látky, jako jsou cukry a škroby, na ty jednodušší a lépe stravitelné. Naši předci moc dobře věděli, proč mít kvašené dobroty na talíři co nejčastěji. Odhaduje se totiž, že během fermentování vznikne až 50 zdraví prospěšných látek. Kromě toho se z některých potravin (například z tapioky) odvádějí škodlivé toxiny. Na konci tohoto procesu jsou kvašené ingredience plné vitamínů B a C, fungují jako přírodní antioxidant a díky obsahu živých kultur jsou prospěšné našemu trávicímu systému, kde sídlí velká část naší imunity. 

Co všechno můžete fermentovat? 

Fermentovat lze prakticky cokoliv. Maso, ryby, obilí i zeleninu, která je pro fermentaci v domácích podmínkách ideální. Na první experimenty s fermentací se skvěle hodí zelí, mrkev, okurka, červená řepa nebo ředkvičky. 

Jak fermentovat zeleninu krok za krokem

  1. Zeleninu nakrájejte na menší kousky a připravte si solný roztok neboli lák z vody a soli. Na 1 litr vody použijte 20 g soli.
  2. Nakrájenou zeleninu dejte do větší mísy a zalijte solným roztokem. 
  3. Dopřejte směsi alespoň hodinu odpočinku při pokojové teplotě. 
  4. Zeleninu včetně láku napěchujte do skleněné nádoby (třeba větší zavařovací sklenice) nebo do klasického kvašáku. 
  5. Navrch dejte menší talíř, směs je totiž potřeba zatížit, aby zelenina zůstala po celou dobu kvašení úplně ponořená. 
  6. Sklenici dejte na tmavé místo o teplotě kolem 20 °C a pak už jen nechte pracovat přírodu.

Jak dlouho fermentovat?

Mikroorganismům celý proces fermentování zabere většinou 7 až 10 dnů, vždy záleží na okolní teplotě. Čas od času zeleninu zkontrolujte a klidně i ochutnejte, abyste mohli posoudit, zda je dílo fermentování dokonáno. Poznáte to i podle toho, že směs přestane pěnit. Jakmile je fermentace hotová, dejte zeleninu do lednice. 

Pár tipů na závěr

  • Ať už chcete fermentovat cokoliv, základem všeho je sůl. Pamatujte, že roztok musí obsahovat minimálně 2 % soli. 
  • Vždy používejte sůl bez přidaného jódu a odstátou nebo převařenou vodu. 
  • Klíčovým krokem je zatížení zeleniny ve sklenici, aby ani jeden kousek nepřišel do kontaktu se vzduchem a nezačal tak plesnivět. 
  • Čistota půl zdraví. Všechno, co k fermentaci použijete, musí být dokonale čisté, ideálně sterilizované. Nádobami počínaje a vařečkou konče. 

Nebojte se experimentovat s kořením. K zelenině můžete přidat pár kuliček nového koření, semínka koriandru, bobkový list, česnek, zázvor, chilli papričku nebo jarní cibulku.

Související články

Všechny články

Hygge v kuchyni: Skořicové šneky a další dobroty ze Skandinávie

Zpříjemněte si mrazivé dny a připravte si doma proslulé skandinávské dobroty. Nejčastěji jsou z kynutého těsta, ochucené kardamomem a podávané s dobrou kávou. Inspirujte se našimi recepty a upečte si něco dobrého na zub. 

Top 5: Nalaďte se na vlnu podzimní pohody s Dáme jídlo!

Často vás na podzim přepadává špatná nálada? Venku je chladno a šedo, den krátí tma, chybí nám sluníčko a vzpomínáme na krásné léto. Co s tím? Zkuste si naopak navodit příjemnou podzimní atmosféru třeba jako my díky Dáme jídlo!

Sushi: Objevte kouzlo japonské kuchyně v pohodlí domova

Milujete sushi? Zkuste si jej dnes připravit pěkně podomácku. S naším postupem vám to půjde jedna báseň.

Život bez bílého cukru. Jaké máte alternativy a jsou skutečně zdravější?

Cukry jsou nezbytným palivem pro lidské tělo i mozek. Sladkost je vůbec první chuť, kterou člověk objeví v mateřském mléce a po zbytek života k ní přirozeně tíhne. Sacharidy jsou spolu s tuky a bílkovinami základní složkou lidské potravy. Dle doporučení výživových poradců by měly v jídelníčku tvořit 55 až 60 %. Jak se v regálech plných „zdravých“ sladidel orientovat a skutečně je bílý cukr takový jed?

Další článek